![](https://927f08d2d0.clvaw-cdnwnd.com/495df043f13e38a4f0e15fd2324715c9/200000068-df480e0443/WEB%20D%C4%9Btenice%20-%20%C4%8D%C3%A1st%20n%C3%A1vse%20-%20kresba%20cenek.jpg?ph=927f08d2d0)
"Čeněk"
...před více jak 160 lety začal můj příběh
This text is in Czech language, only
Jmenuji se Vincenc Novotný a říkají mi Čeněk. Narodil jsem se roku 1845 v Dětenicích v chalupě č.p. 39, která stávala až na konci "Braďáku" směrem k Osenicím.
Jsem takzvaný všeuměl. Vyučil jsem se nejen malířem pokojů a později také fotografem, ale k tomu pro radost truhlařím, řezbařím, vážu knihy a maluji obrazy. Všechny tyto zkušenosti se v době mé dospělosti spojily a přivedly mne na myšlenku vytvořit velký pohyblivý betlém.
![](https://927f08d2d0.clvaw-cdnwnd.com/495df043f13e38a4f0e15fd2324715c9/200000044-38ca339c51/3.%20Vincenc%20-%20%C4%8Cen%C4%9Bk%20-%20Novotn%C3%BD%20z%20D%C4%9Btenic%20%C4%8D%C3%ADslo%2024-1.jpg?ph=927f08d2d0)
Jsem také zakladatelem fotografické živnosti, ke které v době rozkvětu patřily dva fotoateliéry. První vznikl v Dětenicích a druhý o trochu později v městě Libáni.
Naše rodinné úsilí fotografické končí ve složitých letech po druhé světové válce.
Pokračovatelé rodu se v této době věnují truhlařině a kantořině.
Ale trochu popořádku! Z rodné chalupy č.p. 39 jsme se roku 1877 přestěhovali do centra obce.
Jedná se o pěkné stavení č.p. 24 hned na návsi, kde jsme s mou ženou Františkou Petrtýlovou založili rodinu.
![](https://927f08d2d0.clvaw-cdnwnd.com/495df043f13e38a4f0e15fd2324715c9/200000062-71362722f4/Detenice-Hist7-12-8.jpg?ph=927f08d2d0)
Právě v tomto domě jsem kolem roku 1895 začal pracovat na betlému. Sice po malých kouscích, tak jak se dostavila inspirace, když zbylo trochu času, nebo když jsem získal nějaký nový materiál.
A rovněž zde, na jeho zahradě, jsem roku 1901 vybudoval první ze dvou fotografických ateliérů patřící k nové, mnou založené fotografické živnosti.
Velký prostor tohoto ateliéru se mi velmi hodil, neboť betlém narůstal víc a více. Pracoval jsem na něm postupně dlouhých patnáct let.
Ve výsledku dosahuje šíře téměř čtyř metrů. Vše jsem navíc rozpohyboval a opatřil hudebním mechanismem. Kdo z dětí chtěl, mohl si zatočit klikou!
Řeknu Vám ..... je to krásná podívaná!
![](https://927f08d2d0.clvaw-cdnwnd.com/495df043f13e38a4f0e15fd2324715c9/200000034-6da236e9c4/D%C4%9Btenice%20%C4%8D.%2024.%20-%20fotoateli%C3%A9r.jpg?ph=927f08d2d0)
Zde na fotografii je zmíněný první fotoateliér na zahradě č.p. 24. Fotografickou živnost jsem roku 1911 předal synovi Františku Xaverovi, který však záhy zahynul v první světové válce. Vedení proto převzal nejmladší syn Josef. Já umírám v roce 1928, ale ještě stihnu zaučit vnuka Františka.
Syn Josef provozuje především fotoateliér v Libáni, kde se také natrvalo usadil i se svou rodinou. Sem je dokončený betlém převezen, aby byl lépe přístupný veřejnosti.
Po druhé světové válce je betlém nadále k vidění v libáňské modlitebně Církve československé husitské. A tak se stalo, že betlém zmizel z očí rodiny. Bez našeho vědomí jej čekal smutný osud. Jeho značně poškozené trosky byly při nálezu dokonce sbírány vyhozené na uhlí....
Fotoateliér v Libáni neexistuje již mnoho let, ale jsem rád, že dům č.p. 24 stojí dodnes a náleží mým potomkům. A je to má pravnučka Miluše Voláková, která se svou rodinou nyní betlém uvádí do života. Držím jim všechny palce!